Svatá Diana a Svatý Hubert nám přál

Tak jsem dnes 20.11.2013 stejně jako poslední 2 dny vyrazil do honitby s tím, že by bylo fajn ulovit srnče do tomboly na sobotní ples. Po 2 hodinách šoulání revírem jsem narazil na průměrné srnče. Po několika minutách obeznávání a hledání vhodného scénáře lovu bylo rozhodnuto. Srna byla obezřetná, a tak mi odlov poměrně ztěžovala. Nicméně došlo na možnost odlovu a padla rána. Na první pohled střela našla svůj cíl přesně a srnče zůstalo v ohni. Jenže nikde jsem neviděl odběhnout srnu, která stála cca 12 metrů bokem od srnčete. Pro jistotu jsem si připravil druhou ránu a ještě chvilku vyčkal v sedě v mokré trávě. Po několika minutách jsem se odebral obeznat úlovek a k mému překvapení zůstala ležet i srna. Střela, jak letěla travinou, se o nějaké stéblo rozdělila na 3 střepiny. Jedna střepina našla svuj cíl v zadní části hrudního koše, a poté se svezla do páteře srnčete (plicní rána s přestřelenou páteří). Druhá si našla cestu přes přední plecko srnčete. Třetí střepina si ovšem vybrala jiný cíl a srna zůstala v ohni po destruktivním průniku v polovině krku přes páteř ven. Bohužel i takové věci se stanou a v životě by mě taková náhoda nenapadla. Srna je průběrného odlovu. Jenže u nás se srnčí holá nestřílí, protože nám toho víc než dost pomlátí doprava. Diana mi dopřála tento nevšední lovecký zážitek a já snad zase na nějakou dobu strčím kulobrok do trezoru a budu se věnovat společným lovům. Tímto děkuji za tento zážitek. Abych nezapomněl jako doprovod jsem sebou měl Aiulku, co kdyby náhodou bylo potřeba dohledávat a musím říct, že to stálo za to. Aiulu jsem na začátku traviny a svého loveckého zážitku odložil. A do chvíle, než jsem obeznal úlovky a došel pro ní, zůstala v klidu na místě. Čímž mě velice potěšila.